„Ta Anežka má modrou krev.“ bývalo možné občas postřehnout. Ale co je krev a jakou má vlastně barvu? Tohle a mnohem více se dozvíte v následujícím článku.
Krev je tekutá tkáň červené barvy, která neustále koluje naším tělem.
Složení
Krev je složena z plazmy, což je nažloutlá tekutina, jejíž většinu objemu tvoří voda, zbytek pak organické látky. Vyjma plazmy tvoří krev ještě buňky:
- červené krvinky – erytrocyty
hlavní funkce spočívá v přenosu dýchacích plynů; v krvi mužů je obsaženo více erytrocytů než u žen; hlavní složkou je hemoglobin, který je přenašečem kyslíku; tvoří se v kostní dřeni a odbourávány jsou zejména ve slezině; životnost kolem 120 dnů
- bílé krvinky – leukocyty
tyto buňky hrají důležitou roli pro fungování imunitního systému; v krvi je jich podstatně menší množství než v případě červených krvinek; pokud dochází k rakovinnému bujení na tkáni, z níž se tvoří lekocyty, mluvíme o leukemii
- krevní destičky – trombocyty
hrají zásadní roli při stavění krvácení a srážení krve; vznikají v kostní dřeni; pro jejich počet není rozhodující věk ani pohlaví;jejich životnost je v průměru 10 dní
Krevní skupina
Krevní skupina popisuje vlastnosti červených krvinek člověka. Mezi nejdůležitější dělení krevních skupin patří klasifikace AB0 a Rh faktor.
Krev pomocí krevních skupin rozdělil vídeňský vědec Karl Landsteiner r. 1901. Objevil však pouhé 3 skupiny (A, B a C, současná 0). Za tento průlomový objev 20. století mu byla roku 1930 udělena Nobelova cena v oboru fyziologie a lékařství. Roku 1907 je nezávisle na dalších vědcích objevena i 4. skupina vykazující znaky skupiny A i B, a to českým lékařem Janem Jánským. Ten podporoval dárcovství krve a proto se na Slovensku a v ČR uděluje dárcům krve Jánského plaketa.
Zajímá vás, na základě čeho se určují krevní skupiny? Tak neváhejte a čtěte dál.
Membrány červených krvinek jsou „osázeny“ antigeny, tzv. aglutinogeny. Pokud se účastní reakce, dochází ke shlukování, tzv. aglutinaci krve. Nejvýznamnějšími aglutinogeny jsou A a B. V závislosti na přítomnosti některého z těchto aglutinogenů usuzujeme na krevní skupinu.
skupina A – vytváří se aglutinogen A
skupina B – tvoří se aglutinogen B
skupina AB – tvoří se oba aglutinogeny
skupina 0 – nevytváří se žádný aglutinogen
Příslušnost k jednotlivému Rh faktoru ovlivňuje přítomnost aglutinogenu na červených krvinkách. Pokud je přítomen, pak člověk přísluší k Rh+, říkáme, že je člověk Rh pozitivní, pokud přítomen není, pak má jedinec Rh-, je Rh negativní.